25 let česko-slovensko-německé smlouvy o dobrém sousedství

 Společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, Miroslava Lajčáka a Sigmara Gabriela (27. února 2017):

Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo z 27. února 1992 byla smlouvou mezi pokojně znovusjednoceným Německem a Československem, které se za necelý rok pokojně rozdělilo. Obě události, pokojné znovusjednocení jednoho stejně jako pokojné rozdělení jiného státního útvaru, byly možné díky pevnému ukotvení a perspektivám evropské bezpečnostní architektury.

V roce 1992 řešila Evropa úkol využít politický obrat roku 1989 s jeho nenásilnými revolucemi pro celoevropský integrační proces. Evropa již tehdy poskytovala rámec pro novou stabilitu a všeobecnou důvěru. S Evropou se spojovala představa svobody, která znamenala více než jen opak útlaku a nouze. S Evropou se spojovala představa svobody jako možnosti vzít otázku sebeurčení a rozhodování o svém životě do vlastních rukou.

Dnes vypadá Evropa jinak než v roce 1992, ale příslib svobody zůstal. Společným cílem zůstává posílení Evropy, ve které jsou lidská práva a základní svobody stejně respektovány jako demokratické zásady a principy právního státu a ve které hranice díky vzájemnému porozumění ztrácejí svůj rozdělující charakter a jsou překonávány v rámci odstraňování hospodářských a sociálních odlišností.

My, ministři zahraničních věcí Česka, Slovenska a Německa, potvrzujeme před summitem u příležitosti 60. výročí Římských smluv tento cíl jako nadále platný a hlásíme se k naší odpovědnosti za další vývoj evropského integračního procesu v duchu stability a vzájemné důvěry. Budeme tak i nadále činit na bilaterální, regionální i unijní úrovni.

Naše Evropská unie je projektem míru a svobody; jedinečným, mírovým spojením evropských států. Unie nabízí rámec pro pokojné řešení konfliktů a vytvořila též pevný základ pro naše vzájemné vztahy.

Dnešní intenzita vzájemných vztahů potvrzuje, že tehdy smluvně zakotvené rozhodnutí naznačilo všem třem zemím směr přátelské spolupráce. Smlouva z roku 1992 se odrazila v četných kontaktech v politické, hospodářské a kulturní oblasti. Vzájemná důvěra, kterou naše země mezi sebou vybudovaly, nám umožnila, abychom se společně soustředili na zvládání aktuálních i budoucích výzev. Tato úzká, do budoucnosti zaměřená mezistátní spolupráce tím, že vytváří stabilitu a důvěru, podporuje rovněž proces evropské integrace.

Jen naše vzájemné hospodářské vztahy se od podpisu smlouvy zmnohonásobily. Mimořádně úzká hospodářská spolupráce a propojenost mezi našimi třemi zeměmi přispěla ke sjednocení našeho kontinentu, stejně jako ke zvýšení blahobytu a stability.

Intenzivní péči a rozvoj bilaterálních vztahů – jak na politické, tak na občanské úrovni – považujeme za zásadní prvky pro posílení spolupráce v Evropské unii.

Evropská unie je ale víc než jen vnitřní trh a měnová unie. Všechny členské země sdílejí společné hodnoty jako právní stát, demokracie, svoboda projevu a lidská práva. Kulturní rozmanitost v Evropě je základem naší sebereflexe. Vzájemný respekt v našich kontaktech patří k základům našich společných hodnot.

Na aktuální výzvy ve světě pro nás existuje pouze jediná odpověď: společně jednající, silná a důvěryhodná Evropa. S ní stojí a padá naše šance ovlivnit globální řád! Žádný evropský členský stát není dostatečně velký, silný či mocný k tomu, aby sám obstál v globalizovaném světě roku 2017. Žádný nemůže samostatně zvládnout takové výzvy jako je změna klimatu, terorismus či migrace.

My, ministři zahraničních věcí Česka, Slovenska a Německa, chceme vytvářet takovou Evropu, která bude silnější a lepší. S ohledem na dramatické důsledky globalizovaného světa na národní suverenitu chceme takovou Evropu, ve které si uchováme svobodu aktivně jednat. Udělení Nobelovy ceny za mír v roce 2012 Evropské unii je pro nás uznáním i závazkem. Chceme spolu úžeji spolupracovat v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zasazovat se za mír a stabilitu v Evropě i ve světě. Také v rámci NATO přinášejí naše země inovativní impulsy.

Potřebujeme evropské zabezpečení hranic, kombinující národní a komunitární prvky, stejně jako společnou uprchlickou a migrační politiku. Chceme Evropu, která se na svém území bude schopna bránit teroristům i organizovanému zločinu.

Chceme konkurenceschopnou Evropu, která investuje do vzdělání a výzkumu a do naší veřejné infrastruktury, se společnou finanční a hospodářskou politikou. A chceme sociálně spravedlivou Evropu, ve které mohou lidé žít a pracovat za spravedlivých podmínek.