Odhodlejme se k větší integraci

Evropa stojí před obtížnou zkouškou. Navzdory velmi intenzivním snahám se dosud nepodařilo znovu získat důvěru finančních trhů. A co je ještě horší: v mnoha zemích velmi utrpěla důvěra občanů v evropský projekt. Dluhová krize zavlekla celou Evropu do víru, který již vedle finančního světa ohrožuje i reálné hospodářství, tedy budoucnost evropského projektu samotného.

Krize náhle obnažila všechny slabiny hospodářské a měnové unie: léta trvající, nebržděné zadlužení v některých zemích, rozcházející se konkurenceschopnost mezi národními ekonomikami a značná slabá místa ve smlouvách. Příliš dlouho byly tyto problémy zastírány. Nyní vidíme: takto to nemůže jít dál. A došli jsme k bolestnému poznatku: komunitární  finanční a měnová politika nemůže trvale fungovat bez přísně koordinované hospodářské a fiskální politiky.

Je třeba jasně vidět, co by znamenala eroze nebo dokonce rozpad eurozóny. Byl by tím ve hře celý projekt Evropa a tím také sen, za který se naše národy po desetiletí zasazovaly. A tím náš jedinečný model zajištění míru a blahobytu a šance uplatnit evropské hodnoty a zájmy ve světě, který již nebude výrazně ovlivněn Západem.

Překonání dluhové krize je dnes zdaleka nejdůležitějším úkolem evropské politiky. Zvládneme jej pouze tehdy, jestliže všude na našem kontinentu nastolujeme kulturu stability. Že se to může podařit, ukazují právě zkušenosti států střední a východní Evropy. Bravurně, během krátké doby a s velkým nasazením dokázaly to, co dnes čeká některé starší členské země. Přes nejobtížnější výchozí situaci konsolidovaly své rozpočty, provedly strukturální reformy a vystavěly novou státní správu.

Nyní jde o tři věci:

Zaprvé akutní zvládnutí krize. Díky pákovému efektu může být záchranný deštník konečně rozprostřen plnou silou. Nyní se musejí plynule realizovat i ostatní evropské závěry o účasti privátního sektoru a rekapitalizaci bank. Stejně tak se musejí co nejrychleji implementovat národní úsporné a reformní programy, které musejí vyústit do věrohodné, trvalé politiky snižování dluhů.

Zadruhé, konkurenceschopnost je klíčem pro větší hospodářský růst. Chceme proto dále rozvíjet vnitřní trh a zaměřit jej na obory budoucnosti jako je energetika, IT a vytvoření příznivého podnikatelského prostředí. V budoucím rozpočtu EU musí být kladen větší důraz na investice do vzdělání, výzkumu a inovací. Také strukturální fondy musejí být silněji zaměřeny na podporu konkurenceschopnosti. V tomto bodě se shodujeme právě s Českou republikou.

Zatřetí musíme učinit opatření do budoucna a měnovou unii budovat v unii stability. Dosud uskutečněné zpřísnění pravidel prostřednictvím vlastních závazků a zavedením dluhové brzdy bylo potřebné, avšak nestačí. Pouze pevné zakotvení možnosti kontroly, zásahu a sankcí vůči dlužníkům ve smlouvách může eurozónu natrvalo stabilizovat.

Abychom obnovili důvěru trhů, potřebujeme změnu paradigmat. Sankce by měly být v budoucnu automaticky zavedeny Komisí. Potřebujeme závazné kontrolní a zásahová práva do rozpočtů eurostátů, které se trvale odklánějí od cesty fiskální ctnosti. Tady by měl hrát roli Evropský soudní dvůr.

Chceme přitom postupovat „inkluzívně“. Revize smluv všech 27 států by byla, ať je jakkoli náročná, nejlepší cestou, jak zabránit odpojení eurozóny od ostatních států EU. Lepšímu sbližování by sloužilo také více transparentnosti a užší spojení mezi „17“ a „27“. Nejdůležitější je využít metodu společenství a její instituce. Každému dávají u stolu místo a hlas a založily v Evropě velkou důvěru. Kde je to účelné, tam bychom je měli posílit.

Pro stabilizaci eurozóny potřebujeme prohloubení její integrace přesnějšími pravidly a užšího řízení. Musíme zabránit rozštěpení. Také však platí: kdo nechce kráčet kupředu, neměl by brzdit druhé. Kdo však kupředu kráčet chce, není však ještě tak daleko, pro toho by měly být dveře vždy otevřené.

Naše společná měna je projektem, jehož význam pro Evropu nemůže být zdaleka doceněn. Jde o víc než jen o peníze a blahobyt. Nakonec jde o naše hodnoty, o společenství, bezpečnost a svobodu. My Evropané jsme vždy dokázali vyjít společně z krizí posilněni a posunout projekt Evropa kupředu. To se nám podaří i tentokrát, pokud se odhodláme k větší integraci.