Německo členem Rady bezpečnosti při OSN

Pane velvyslanče, Německo bylo v polovině října zvoleno novým nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Tomu předcházel intenzivní volební boj. Jakými argumenty Německo podle vás přesvědčilo?

Bojovali jsme svými silnými stránkami: předvídatelným a uznávaným německým přínosem k míru a bezpečnosti ve světě, svou trvalou a podstatnou angažovaností pro mezinárodní rozvoj a svou vůdčí rolí v politice týkající se klimatu. A za to se nám také dostalo podpory.

To znamená, že jste se sám před tím osobně setkal téměř se všemi 191 velvyslanci OSN. Takový diplomatický maratón ...

Skutečně jsem hovořil se všemi zdejšími velvyslanci OSN. Kampaň pro přípravu těchto voleb však probíhala několik let. Během té doby jsme se snažili při mnoha různých rozhovorech – v různých zemích, tady v New Yorku, ale také v přímém kontaktu na vysoké politické úrovni – získat podporu. Pro nás bylo přitom také velmi důležité, že jsme se mohli obracet i na naši celosvětovou síť zastupitelských úřadů: To nám umožnilo nejen přístup k lidem, kteří o tom rozhodují, přímo na místě. Podtrhuje to i věrohodně zodpovědnost, kterou země naší velikosti a našeho významu nese za globální výzvy naší doby.

Reforma OSN je tématem již mnoho let. Jak využije Německo své členství v Radě bezpečnosti k dalšímu pokroku reformních snah?

V příštím roce zasednou ke stolu Rady bezpečnosti – kromě stálých členů – vedle Německa i regionální mocnosti jako Brazílie, Indie, Jižní Afrika a Nigérie, které jsou všechny na základě svého regionálního významu rovněž kandidáty na místo v reformované Radě bezpečnosti. Světové společenství bude velmi pozorně sledovat, jak toto zasedání zapůsobí  na práci a výraz  Rady bezpečnosti. Domníváme se, že by úspěšná spolupráce v obou příštích letech mohla být dobrým znamením pro to, aby zapojení všech kontinentů bylo ku prospěchu všech členských států OSN – a tomuto cíli slouží v neposlední řadě i naše reformní snahy.

Dlouhodobě jde přitom Německu i o stálé členství v Radě bezpečnosti – např. ve formě místa pro Evropskou unii. Proč je to tak důležité?

Z našeho hlediska odráží složení Rady bezpečnosti geopolitickou realitu z roku 1945 – a nikoli dnešní. Afrika, Latinská Amerika a Asie jsou stejně tak málo zastoupeny jako ty země, které  jsou po USA největšími přispěvateli do OSN, totiž Japonsko a Německo. Rada bezpečnosti stojí v centru všech snah o udržení světového míru. Musíme se vyvarovat všech rizik, která by ji mohla v této roli omezit, a měli bychom ji proto přizpůsobit politické závažnosti dnešního světa. Nemůžeme mít zájem na tom, aby došlo k asymetrii v „Global Governance“: tady nová dynamická uskupení jako G20 – tam statické poměry institucionálního multilateralismu OSN. Bylo by chybné redukovat náš požadavek reformy Rady bezpečnosti pouze na přání získat stálé německé místo.

Jaká další témata chce Německo během dvouletého členství v nejdůležitějším grémiu společenství států cíleně posunout kupředu?

Rada bezpečnosti nese hlavní zodpovědnost za zachování světového míru a mezinárodní bezpečnosti. Jako nestálý člen bude Německo přispívat k tomuto primárnímu úkolu a podporovat Radu bezpečnosti v její roli jakožto nástroje globální reakce na krize a jejich prevence. Jde však o víc: jsme toho názoru, že Rada bezpečnosti musí do svého zorného úhlu zahrnout i příčiny konfliktů. A proto se budou stěžejní body německé zahraniční politiky – předcházení krizím, konsolidace míru, boj proti terorismu, nerozšiřování zbraní a politika týkající se klimatu – odrážet v naší práci v Radě bezpečnosti. Mimo to se budeme více starat o ochranu dětí v ozbrojených konfliktech: protože jsou to ony, které jimi nejvíce trpí – a jsou jim zároveň bezbranně vystavovány.

Práce OSN je pro mnoho lidí abstraktní. Co vás osobně fascinuje na roli stálého zástupce Německa při OSN?

Práce je vyloženě napínavá – ale také velmi náročná: tady se člověk musí pohybovat ve velmi širokém tématickém spektru. A co mě zvláště fascinuje: člověk zde pracuje a žije jako v nějakém mikrokosmu, spojujícím všechny země, církve a kultury – tím může zvláště vzrůst vzájemné pochopení pro jiné zorné úhly.

Interview: Janet Schayan