Čeští a němečtí vědci potvrdili přítomnost mladých sopek na Marsu

Sopečná činnost je na Marsu široce rozšířený fenomén popsaný v celé řadě oblastí. Po desetiletí se ale nedařilo přesvědčivě prokázat přítomnost sopek uvnitř systému kaňonů Valles Marineris, což je rozsáhlý geologický útvar přibližně 4000 kilometrů dlouhý a až 10 kilometrů hluboký. Změnu přinesl až výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v. v. i., kterému se podařilo doložit, že se na dně nejhlubšího kaňonu Valles Marineris, v Coprates Chasma, nachází rozsáhlé pole tvořené malými sopkami a lávovými proudy. Tento objev, publikovaný v odborném časopise Earth and Planetary Science Letters je založen na analýze satelitních fotografií povrchu Marsu ve vysokém rozlišení pořízených americkou sondou Mars Reconnaissance Orbiter. Fotografie totiž umožnily prozkoumat rozsáhlé pole tvořené více než 130 malými kuželovitými útvary a doprovodnými proudy.

  Zvětšit obrázek

Objev byl možný díky spolupráci čtyřčlenného mezinárodního týmu, jehož jádro tvoří česko-německá vědecká dvojice.; Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Ernst Hauber z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). Jejich společná vědecká činnost zaměřující se na výzkum sopečné činnosti na Marsu probíhá již od roku 2011 a během této doby dvojice společně publikovala sedm vědeckých článků v předních odborných časopisech.

„Hlavní zpráva našeho výzkumu je ta,“ říká Petr Brož, „že se nám podařilo objevit relativně mladé sopky, 200 až 400 miliónů let staré, v místě, kde se o jejich objevení vědci pokoušeli bezúspěšně několik desetiletí. Navíc objevená oblast je zajímavá i z jiného pohledu. Podařilo se nám totiž objevit doklady, že v ní mohly panovat příznivé podmínky pro rozvoj života, pokud někdy na Marsu existoval. Navíc přítomnost některých minerálů by mohla umožnit zachování případných známek života až doposud, takže námi zkoumaná oblast představuje velice zajímavé místo, kam by bylo dobré, aby se v budoucnu podívaly robotické mise.“

  povrch na Marsu Zvětšit obrázek povrch na Marsu (© povrch na Marsu)

Petr Brož si z pohledu českého vědce velice cení spolupráci se svými německými kolegy a shrnuje: „Spolupráce s berlínským DLR má značnou výhodu v relativní blízkosti. Není takproblém několikrát do roka do Berlína osobně zajet na konzultace. Spolupráce je tak mnohem snazší a rychlejší než s jinými vědci žijícími na druhé straně světa, u kterých je člověk odkázán jen na emaily. Současně otevřenost DLR ve věci sdílení vědeckých dat umožňuje snadné využívání satelitních fotografií pořízených evropskou sondou Mars Express (na jejíž palubě má DLR umístěnou svou kameru) i pro vědecké instituce, které přímo neparticipují na fungování samotné sondy.  A opominout ani nejde to, že Německo a Česko jsou dle mého kulturně, např. smyslem pro humor, jídlem, pohledem na svět, v podstatě shodné, takže při dlouhodobých pobytech jsem nikdy neměl pocit kulturní odloučenosti a vždy se v Německu cítil jako doma.“